Historie Kralické bible

05.05.2010 12:33

V Čechách, vyčerpaných husitskými válkami, se malá skupina věřících rozhodla naplnit myšlenky Jana Husa a reformovat církev. Inspirováni knihami Petra Chelčického, odmítali používat ve věcech víry jakékoli násilí a proto začali u sebe samých. Vytvořili uzavřenou skupinu žijící na venkově, daleko od měst a jejich svodů, řídící se pouze biblí a přísnými řády.

Jejich čistý způsob života jim zjednával respekt a získával ochránce, sympatizanty a nové členy. Pod vedením Lukáše Pražského se oprostili od sektářských tendencí a začali rozvíjet vztahy s ostatními proudy v křesťanství, zejména s reformačním Německem. V té době už v čele Jednoty stál vzdělaný Jan Blahoslav a za středisko práce Jednoty zvolil z politických důvodů Moravu, zejména pak Ivančice. Odhaduje se, že na Moravě měla Jednota bratrská až 40 tisíc členů, tedy několik procent tehdejšího obyvtelstva. Proto byla i velká potřeba tištěné literatury, zejména výkladů víry a zpěvníků. Tajná tiskárna v Litomyšli byla po roce 1548 zavřena, stejně jako bratrský sbor. Hledalo se tedy nové místo pro tajnou bratrskou tiskárnu.

Od roku 1562 byla založena tajná tiskárna v Ivančicích, kde Jan Blahoslav plánoval vytvořit vzdělávací centrum pro mládež, tajnou univerzitu. Tiskařský lis a příslušenství propašoval z Polska ze Šamotul. Spolu s vybavením tiskárny přijeli i první tiskaři Václav a Zachariáš Solínové. Ti dělali práci sazečů, tiskařů a korektorů. Ke své práci potřebovali ještě řezbáře (bratrské tisky patřili kvalitou k nejlepším ve své době), který vytvářel rytiny pro titulní stránky, inciálky a další kresby a symboly. Postavám na obrázcích kreslil obličeje svých kolegů a osobností své doby, takže díky jeho práci víme, jak vypadali pracovníci tiskárny i tehdejší podobu Jana Blahoslava. Bratři si sami vyráběli literky  (razítko s jedním písmenkem),  odlité ze slitiny cínu a olova a sami si vyráběli tiskřskou čerň z popela. Papír nakupovali ve Velkých Losinách (u polských hranic), nedaleko Šumperka.

 

 

Vázání knih do kožené vazby nebylo běžné, protože bylo velmi drahé, dovolili si ho jenom bohatí čtenáři. Běžní lidé si kupovali nesešité potištěné stránky srovnané za sebou. I tak byly knihy velmi drahé, výtisk kralické bible v té době měl stejnou hodnotu jako stádo 120 ovcí. Mezi nejvzácnější tisk vzniklý v Ivančicích patří IVANČICKÝ KANCIONÁL, bohatě ilustrovaný zpěvník s notovým zápisem.

V Ivančicích se tiskárně mezi bratry říkalo tajným označením „ostrov zahrad“, ale po čase se stalo umístění tiskárny veřejným tajemstvím, olomoučtí jezuité po tiskárně pátrali a tak bylo nutné hledat nový úkryt. Ten nabídl na své tvrzi v Kralicích nad Oslavou bratrský šlechtic Jan ze Žerotína. Spolu s tiskařským lisem se do Kralic přesunuli i tiskaři a velká knihovna, sloužící překladatelům bible.

Mnozí členové Jednoty studovali na zahraničních univerzitách. V Německu tehdy působil velký reformátor Martin Luther, který v době svého uvěznění věnoval čas překládání bible do rodné němčiny přímo z původních jazyků (řečtina, hebrejština). V Čechách tehdy existovaly překlady bible do češtiny, vždy ale vycházely z katolického latinského překladu, takže šlo vlastné o překlad z překladu. Nejrozšířenější takzvanou husitskou biblí tohoto druhu byla bible vydaná Janem Melantrichem.

Jednota bratrská se rozhodla shromáždit učence, odborníky na hebrejštinu, řečtinu ale i milovanou češtinu (sám Blahoslav vydal českou Gramatiku). Ti v Ivančicích začali s překladem. Nový zákon už dříve z původních jazyků přeložil sám Blahoslav, ale Nový zákon představuje jen jednu šestinu z celé bible. Bratři se rozhodli postupně vydat bibli celou, v šesti dílech, odtud i názevšestidílka. Jednotlivé díly vycházeli od roku 1579 až 1594 v nákladu asi 2000 výtisků. Když byl hotov celý překlad, vyšly i dvě vydání celé kralické bible v jednom svazku, tzv. Jednodílky, poslední jednosvazkové vydání je z roku 1613. Bible je opatřena mnoha překladatelskými poznámkami, vysvětlivkami, odkazy a rejstříky. Vedle textu je i protor, kam si mohl čtenář dělat vlastní poznámky. Vedle toho byly bible doplněny krásnými řezbami (titulní stránky, iniciály, tituly, ozdoby…). Všechen text je navíc pečlivě zarovnán do bloku a obsahuje velmi málo chyb. Bible byla mimojiné i mistrovským dílem češtinářským. Po následující čtyři století, kdy žil český národ pod habsburskou nadvládou, byl studnicí ryzí a bohaté češtiny. Ani konkurenční katolické vydání bible svatováslavské se nemohlo s dokonalostí kralické bible poměřovat

Po bělohorské porážce musela Jednota bratrská odejít do exilu, novým centrem Jednoty bratrské se stalo polské Lešno, tam se vydal na další pouť i tiskařský lis a knihovna, nyní již v péči biskupa Jednoty Jana Amose Komenského a vydávala především jeho spisy. Při požáru Lešna r. 1656 shořela celá knihovna i bratrská tiskárna. Během své stoleté existence vydala přes 200 tisků. 

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode