Historie Jednoty v Lanškrouně

05.05.2010 12:36

 1. Před bílou horou

Ve své Historii těžkých protivenství Komenský popisuje počátky Lanškrounského bratrského sboru, který byl založen takzvanými Valdenskými, následovníky lyonského obchodníka a kazatele Petra Valdy. (Podle francouzské Picardie byli pak kacíři katolickou církví nazývání Pikharty). Valdenští se před pronásledováním ukryli do hor, kde se snažili žít podle Písma čistým životem. Kvůli pronásledování se ukrývali především v Rakousku. A protože měli mezi sebou valdenští ordinované kněží, byla první myšlenka prvních bratří, jak by se sami k valdenským přidali, než by sami vlastní církev zakládali. Přestože nakonec spojenectví nevzniklo, praktickou pomoc mohli bratři valdenským nabídnout, totiž útočiště: „… papeženci proti Valdenským ukrutnějšími býti počali. A tu Štěpán, biskup jejich, ve Vídni jest upálen; jiní pak sem i tam se rozběhli, až i do Brandeburska (Braniborska), a odtud někteří do Moravy, zvláště do Fulneka; někteří do Čech, zvláště do Landškrouna.

K těmto německy mluvícím Valdenským, vedených bratrem Tomášem z Lanškrouna, zvaným Němcem, rodem z Rožmberka, se bratři stěhují již v r. 1480 a v r.1489 je již v Lanškrouně silný sbor. Kolem roku 1520 se k Jednotě přidal Michael Weiss a r. 1531 byl ordinován na kněze Jednoty a byl samozřejmě vyslán do německy mluvícího sboru, do Lanškrouna. Weiss byl význačný svými styky s Martinem Lutherem a duchovními písněmi, které složil – dodnes jsou obsaženy v bratrských zpěvnících. Zemřel v Lanškrouně r. 1534, údajně po požití otráveného vlčího masa, které mu na lanškrounském zámku nabídl kníže Pernštejn. Po něm se střídali další německy mluvící kněží Jednoty. 7. listopadu 1575 lanškrounská městská rada, bez vědomí panských úředníků, předvolala tehdejšího kněze, bratra Lukáše Libána z Líbavy u Bydyšína a jeho 12 pomocníků a přečetla jim císařský mandát vydaný proti Pikhartům. Libán se hájil, že oni nejsou Pikharti ale Bratří a že se na ně mandát nevztahuje a dosáhl toho, že městská rada byla panským úředníkem pokárána, že jedná bez jeho vědomí. Lukáš Libán vedl též v Lanškrouně školu, ale ta musela být pro nátlak Pernštejnů přesunuta do Zábřeha a sbor zůstal i bez duchovního správce. Roku 1582 byl na příkaz Vratislava z Pernštejna sborový dům v Lanškrouně do gruntu zbořen, zůstaly jen podvaly (dům se nacházel pravděpodobně na náměstí v místech dnešního domu č.p. 78). O rok později zabavil i bratrský dům. Do vězení dal vsadit čtyři bratry, kteří konali tajné křty. Zbylí bratři chodili do sboru v Brandejse.

Bratřím se v Lanškrouně ulevilo až r. 1588, když panství koupil Adam Hřán z Harasova, stoupenec české konfese. Získali zpět bratrský dům a správcem sboru se stal Václav Preis, který práci sboru opět rozvinul. V práci ho vystřídal Pavel Slovák, o němž je ve sněmovních záznamech zapsáno, že již r. 1592 a 1594 žádal o jáhenské místo, ale pro opilství a prudkost byl odmítán až byl nakonec r. 1596 vysvěcen na kněze. Volba se vyplatila, když r. 1604 umíral, bylo o něm konstatováno, že je to muž vážený, člen rady a škol vzdělavatel. Byl pochován v Brandejse. Tady se nám stopy po bratrech v Lanškrouně na téměř 300 let ztrácí.

2. Po vydání tolerančního patentu

Práci v Lanškrouně znovu zakládal německý kazatel Schmidt již od r. 1872 a k finanční podpoře tamního díla  založil v Lanškrouně tkalcovský obchod a zasilatelství, vedoucím obchodu se stal bratr Ludvík Müller. Opět se objevuje zpráva r. 1883, že první z obnovených bratrských sborů, sbor v Potštejně, oznámil vznik filiálního sboru v Lanškrouně, ten se pak skládal ze skupin v Ústí nad Orlicí, Čermné, Čenkovicích a Lanškrouně. V Čermné a Čenkovicích byli stálí pracovníci, Ústí a Lanškroun obstarával z Potštejna Schmidtův nástupce, bratr Josef Mikuláštík. Ten r. 1886 zakoupil v Lanškrouně dům a zřídil modlitebnu.

Lanškrounská skupina byla opět německá a protože své němectví dávala ostentativně najevo, docházelo k rozporům se skupinami českými. To poškodilo samozřejmě i obchod, neboť ubývalo českých odběratelů. Krom toho byl obchod veden značně velkoryse, takže po čase režie převyšovala výdělky. Obchodní práce tak nebyla přílišnou podporou bratrského díla v Lanškrouně. A protože nepřibývalo nových členů, skupina se stěhováním a úmrtími početně tenčila až r. 1913 zanikla úplně.

3. Současná situace Jednoty bratrské v Lanškrouně

Po roce 1989 práci v Lanškrouně obnovil orlickoústecký laický kazatel Bohdan Čančík, který zde zformoval malou skupinu, která se pak po léta scházela v pronajatých prostorech, zejména v Městské knihovně. Od roku 2001 začala organizovat kurzy Alfa, již pod vedením Petra Appla. Kolem rodiny Applových vzniká i práce s dětmi u ZŠ Smetanova. Bratr Appl se ale z Lanškrouna stěhuje v roce 2004, když je povolán jako druhý kazatel do sboru v Ústí nad Orlicí a od r.2006 se věnuje zakládání sboru v Králíkách. Skupina věřících bratrů a sester v Lanškrouně se aktivně přidává k podpoře rostoucí práce Jednoty bratrské v mateřském sboru v Ústí nad Orlicí. Kontaktní osobou v Lanškrouně je Vladislav Uher.

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode